Jsme strážní andělé 1. díl

10. října 2010 v 20:45 | Deidara Miu |  jsme strážní andělé
první díl no snad se bude líbit :)
jsa

,,Andělé? Ale Naruto ti přece neexistují." Rusovláska pohladila malého chlapečka po rozčepýřených vlasech a políbila ho na čelo. ,,Dobrou noc a krásné sny!" Zamávala mu a do pokojíčku vstoupila tma. Clapeček se smířil s touto odpovědí a klidně usnul.

,,Lhala jsi mi mami.." Ušklíbl se blonďáček , mávnul bělostnými křídly a vznesl se do nebes. Hned za ním se vznesl černovlásek s naprosto vážným pohledem. Naruta nijak netěšilo že ho musí následovat tenhle kluk. Co vlastně mezi anděly dělá? Jeho duše je temná jako křídla co se mu lesknou na zádech. Proč je anděl? Vždyť zprovodil ze světa tolik životů.. Tak proč?

,,tak tohle je pokoj Deidary a Sasoriho.." Ukázala Hináta růžovovlásce. ,,Ale na ty si dej pozor. Tohle nejsou blázni. V hlavě to maj v pořádku. Myslím že by měly být spíše v nějakém nápravném zařízení než v blázinci." Růžovovláska se s nechápavým pohledem otočila na kamarádku. ,,Vlastně ani nevím proč tu jdou ,ale podle jejich chování si myslím že to žádná zlatíčka nejsou." Zasmál se ,ale růžovovlásce to vrtalo hlavou. ,,A tohle bude naše místnůstka. Zde budeme popíjet kafe a ženské pokecy." ,,Vážně nechápu proč jsem šla vydělávat do blázince. Mohla jsem být popelář ,ale tohle? To je ještě horší.. Jsou to zvrácený mysly všichni ti co tu jsou." Ušklíbla se růžovovláska. ,,Neohrnuj nad nimi nos. Jou to hodní lidi ,akorát pro ně v tomhle světě není pochopení. Mají svá vlastní pravidla a někteří ani nevědí proč tu jsou." Růžovovlásku to ale nechalo chladnou. ,,Sice je to smutný ,ale můj názor na ty cvoky nezměníš!" otočila se na kamarádku a ta svěsila hlavu. ,,Pak ale nepočítej s tím že se ti tu bude líbit.. No vlastně buď ráda.. Jednou sme tu měli fakt případ že šlo o nervy." Růžovovláska nad slovy kamarádky jen mávla rukou. ,,Všichni jsou divný tak toho nech." Černovláska už raději mlčela. Sakura je tvrdohlavá a nic pro ni není dost dobrý. Ta názor nezmění. ,,A co už máš nějakýho přítele?" snažila se odvést řeč jinam. Růžovovláska na nesouhlas kývla hlavou. ,,Ne a ani si nemyslím že s touhle prací nějakýho získám." sklopila oči a prohlížela si bílé dlaždičky po kterých šly. ,,Je fajn žes přijmula tu práci! Alespoň někdo normální tady!" Usmála se černovláska a zastavila se u stolku s táci na nichž stála miska s polévkou a nějaké ěstoviny. ,,Ták zavři oči ,nastav ruku něco ti dám!" Rozesmála se Hinátka a Sakura na její povel vykonala. Když oči otevřela uviděla na rukách tác. ,,Tohle je pro Deidaru a Sasoriho! a honem!" Postrčila překvapenou kamarádku nazpět.

,,Haloo je tam Sasori a Deidara nebo si zase pletu pokoj?" Za dveřmi bylo ticho a tak musela Sakura vstoupit dovnitř. Před sebou uviděla dva na zemi se krčící chlapce. Jeden měl dlouhé blond vlasy a ten druhé krátké zrzavé ,skoro až do ruda. ,,Takže snad jste to vy." Povzdychla si dívka a na stolek jim položila tác. Aniž by si toho všimla tak si rudovlásek stoupl přímo za ni. Když se chtěla vrátit zakopla o něj a dopdla tvrdě na zem. Rudovlásek ji propaloval pohledem. Ďo pohybu se dal i blonďáček. Zvedl se ze země a pomalinku se blížil k vyděsené růžovovlásce. Té se málem zastavilo srdce. Chtěla utéct ale rudovlásek ji přidržoval nohama. Blonďáček ji mezitím jednu třísknul přes oko které okamžitě napuchlo. To už se ale vyrvala z rudovláskova sevření a pospíchala z jejich pokoje. V rychlosti za sebou práskla dveřma a držící si už namodralé místo okolo oka utíkala za Hinátou. Ta když to viděla upustila tác který zrovna nesla. ,,Sakuro.. To Deidara?" Sakura kývla. ,,Hmm... netušila jsem že budou reagovat takhle.. Obvykle se od tý zdi ani nehnou." Sakura pohodila rameny a šla směrem k místnosti nazvané ženský pokec. Sbalila si všechny věci a pospíchala z tohohle místa. Tohle není nic pro ni. A to ještě nebyla u toho cvoka Orochimara. Práskla za sebou dveřma a Hinátka mohla tak akorát sledovat její odchod. ,,Ne sem nepatřím.. tady nemám co dělat! Ještě sbylo krásné místo u popelářů.." Sakura se při posledních slovech zastavila  a kopla do kamínku ležícím na cestě. ,,Ksakru! Do prdele! Co to mělo bejt?!? Možná.. Ne nebudu je v tom podporovat! teď půjdu hezky domů do tepla a uvařím si pořádný kafe!" Začala mluvit sama se sebou a pak se dala opět do kroku.

Dveře do bytu se zprudka otevřely a poněkud znepokojená dívka vstoupila dovnitř. Černorůžovou kabelu pohodila na jednu z barových židlí. Přistoupila ke kuchyňské lince a ve skřínce začala hrabat po kafi. Než se uvařilo přinesla si do obýváku svůj nejoblíbenější film. Na konferák si přinesla i kafe a udělala si odpoledne jen pro sebe. Záhy ji ale těžkla víčka a ji to nutilo je zavřít. Probudila ji až světla mrakodrapů ,která ozářila noc. Nebylo to ale jediné co tady zářilo. Přímo před ní stáli dva naprosto cizí muži. Jeden měl vlasy blonďaté jako slunce a ten druhý černé jako noc. Jeden křídla bělostná jako  ta nejčičí duše a druhý černá tak jako on sám. Dívka se strachy schoulila do deky. Blonďáček se pousmál ,ale s černovláskem to ani nehlo. Pořád tam stál ,ruce v kapsách černých kalhot. ,, kdo jste a co tady chcete?!?" Vykřikla růžovovláska. Černovlásek kývl na blonďáčka a  ten se zas koukl na ni. ,,Jsme tvoji strážní andělé. A co chceme je tě ochránit." Růžovovláska pokrčila obočí. ,,vy a andělé? Pche jděte si utahovat z někoho jinýho. Mě stačí že už jsem v blázinci a pak ještě tohle." Černovlásek pokrčil rameny a přistoupil blíž. ,,Tak hele fakt nevim proč nám vy lidi nikdy nevěříte.. ale je to prostě tak! Jste  zasraná stvoření a my vás máme hlídat!!" černovlásek se rychlostí světla přesunul k ní a propaloval ji pohledem až jí z toho přeběhl mráz po zádech. ,,Tak.. tohle je fakt hroznej sen.. asi si půjdu už lehnout.. už z toho mám i halucinace! Jsem fakt cvok!" Poodešla do ložničky s postelí vystlanou snad tisícovkou měkkých polštářků. jakmile zavřela oči ti dva si k ní přilehli. ,,Řekni mi sasuke nezdá se ti to trochu jako blbej systém ty křídla? nedá se tak spát." Černovlásek se ušklíbl a přetočil na druhou stranu aby neviděl jeho tvář. Připadalo mu tak pošetilé ochraňovat lidi. Když jsou tak chytrý proč se nezachráněj samy? Je to celý na hovno... stejnak si ani nevážej života...

,,Cože?!? Ne to nemůže bejt pravda!! vypadněte z mýho bytu." Růžovovláska vytlačila ty dva a práskla za sebou dveřma. Tohle opravdu nečekala. Nebyl to jen přelud. Se snahou se uklidnit otevřela skříňku ve které měla schovanou lahev piva. Když ale dvířka zevřela zase tam byli. Stáli tam a propalovali ji pohledem. ,,Jsme tví strážní andělé! Nezbavíš se nás pouhým zaboucnutím dveří."

konec prvního dílu tak co myslíte? Já jsem na to docela hrdá xD
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Yuiko<3 Yuiko<3 | Web | 10. října 2010 v 20:48 | Reagovat

OMG! OMG! oh my gosh!!! já nemůžu z toho název záčátek děj konec všechno! až bude další díl tak to semnou šlehne o zem!

2 Tarei Tarei | E-mail | Web | 22. října 2010 v 15:29 | Reagovat

to je něco!

3 Karui Karui | 28. října 2010 v 7:02 | Reagovat

hooo jjooo super pokračuj plsky

4 Saskiee Saskiee | Web | 11. března 2011 v 19:37 | Reagovat

áá... chudák Saky xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama